Chtějí nám znovu sebrat první tři dny nemocenské!

Motoristé a ODS na jedné lodi: Chtějí pracujícím znovu sebrat první tři dny nemocenské?

Aktuální návrh znovuzavedení tzv. karenční doby je dalším rizikem pro české zaměstnance. V červenci 2026 s nápadem veřejně přišel ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný za Motoristy. Uvedl, že znovuzavedení karenční doby v podobě, v jaké existovala v minulosti, je věcí k diskusi a že ji chtějí navrhnout. Podporu návratu nachází návrh také u ODS. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka je zatím zdrženlivý. Nejde tedy o hotové rozhodnutí vlády, ale o politický návrh, který se nyní dostává do koaliční debaty. ČMKOS odmítá návrat karenční doby. Nemoc není provinění ani důvod, proč člověka připravit o část příjmu. Pokud lidé kvůli obavě ze ztráty peněz začnou chodit nemocní do práce, nebudeme mít méně nemocných. Budeme mít více nakažených kolegů, vyšší riziko pracovních úrazů a lidi, kteří si místo léčby vezmou dovolenou. Přesně před tím odbory varovaly už při zavedení karenční doby a přesně proto její návrat znovu odmítáme. Nemocenské pojištění není sociální dávka.

Nemocenské není sociální dávka, kterou stát rozdává lidem, kteří si o ni přijdou říct. Jde o plnění ze systému nemocenského pojištění. Zaměstnanci jsou na nemocenském pojištění účastni ze zákona a od roku 2024 odvádějí na nemocenské pojištění 0,6 procenta ze svého vyměřovacího základu. Nemocenské pojištění je součástí systému sociálního zabezpečení a právě jeho smyslem je zajistit příjem člověku v situaci, kdy kvůli nemoci nemůže pracovat.

Karenční doba byla v České republice zrušena od 1. července 2019. Od té doby náleží zaměstnanci při splnění zákonných podmínek náhrada mzdy i za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti. ČMKOS nechce návrat k systému, který nemocného člověka stavěl před jednoduchou volbu: buď přijde o peníze, nebo půjde nemocný do práce.

Nemoc není důvod člověka trestat

Člověk, který onemocní, se nerozhodl, že bude nemocný. Pokud lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, má systém zaměstnanci umožnit, aby se léčil a vrátil se do práce v pořádku. Nemá ho finančně tlačit k tomu, aby nemoc přecházel.

Právě to je na návratu karenční doby nejproblematičtější. Může se sice snížit počet krátkých neschopenek, ale samotný pokles počtu neschopenek ještě neznamená, že je méně nemocných lidí. Část lidí může jednoduše přestat svou nemoc evidovat. Nemoc přechodí, vezmou si dovolenou, případně přijdou do práce.

A to je přesně opačný efekt, než jakého bychom měli chtít dosáhnout. Smyslem systému nemocenského pojištění má být zdravý člověk, který se po nemoci bezpečně vrátí do zaměstnání, nikoli člověk, který se ze strachu o výplatu snaží nemoc překonat za každou cenu.

Středula: Návrat karenční doby by byl krokem zpátky

Josef Středula dlouhodobě zastává stanovisko, že karenční doba neřeší skutečnou nemocnost, ale vytváří tlak na zaměstnance, aby nemoc přecházeli. Pro aktuální článek lze tento jeho dlouhodobý postoj formulovat takto:

"Návrat karenční doby by byl krokem zpátky. Nemocný člověk nemá být trestán tím, že první tři dny své nemoci přijde o peníze, zvlášť když si zaměstnanci na nemocenské pojištění celý pracovní život přispívají. Pokud chceme, aby se lidé do práce vraceli zdraví a byli schopni podávat plný výkon, musíme jim umožnit, aby se v době nemoci skutečně léčili, a ne je nutit chodit nemocné do práce," říká Josef Středula, předseda ČMKOS.

Nemocný člověk v práci není úspora

Kdo jde do práce s chřipkou, virózou nebo jinou infekcí, neohrožuje jen sebe. Ohrožuje své kolegy, zákazníky a v některých profesích také další lidi, za které odpovídá. Jeden člověk, který přijde nemocný do práce, může během několika dnů vyřadit další zaměstnance.

U některých profesí je problém ještě vážnější. Nemoc, horečka, únava nebo užívání některých léků mohou snižovat soustředění a zvyšovat riziko chyby. U práce se stroji, v dopravě, ve zdravotnictví, stavebnictví nebo dalších rizikových profesích může být taková chyba otázkou bezpečnosti.

Proto je krátkozraké tvrdit, že neplacení prvních dnů nemoci automaticky povede ke zdravější pracovní síle. Může naopak vést k tomu, že nemocní lidé budou pracovat v době, kdy by měli zůstat doma. A to může znamenat více nakažených kolegů, více výpadků pracovníků a v některých provozech také vyšší riziko pracovních úrazů.

Dovolená není náhrada za nemocenskou

Existuje ještě jeden velmi praktický problém. Co udělá zaměstnanec, který je nemocný, ale nemůže si dovolit tři dny bez náhrady příjmu? Jednou z možností je vzít si dovolenou.

Jenže dovolená není určena k léčbě. Má sloužit k odpočinku, regeneraci a načerpání sil. Pokud si zaměstnanec musí část dovolené vyčerpat pokaždé, když onemocní, aby nepřišel o peníze, systém mu ve skutečnosti bere čas určený k odpočinku.

Člověk tak může být postaven před absurdní volbu: buď přijde o část příjmu, nebo obětuje dovolenou, kterou potřebuje k odpočinku, případně půjde nemocný do práce. Ani jedna z těchto variant není rozumným řešením.

Už jsme to jednou měli

Česká republika už karenční dobu zná. Fungovala od roku 2008 do roku 2019. Tehdy zaměstnanci během prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti nedostávali náhradu mzdy. Od 1. července 2019 byla karenční doba zrušena a náhrada mzdy začala náležet i za první tři pracovní dny

Nejde tedy o žádnou novou reformní myšlenku. Je to návrat k systému, který už česká společnost vyzkoušela. A pokud se k němu máme vracet, musí jeho zastánci vysvětlit nejen to, kolik ušetří zaměstnavatelé, ale také co se stane s lidmi, kteří budou kvůli obavě ze ztráty příjmu chodit nemocní do práce.

Zdroj: ČMKOS